Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
další výročí na seznamu
Jelikož jsme s rodinou opětovně dospěli do bodu, kdy je nutné oslavit něčí narozeniny, nezbylo nám nic jiného, než se jít poohlédnout do centra po nějaké té restauraci/hospodě/kavárně. A protože u nás nemůže fungovat nikdy nic normálně, započali jsme den tím, že nám příjezd zrušila veškerá příbuzenská, (rozuměj pražská) větev, tudíž jsme zase zůstali na všechno sami.
Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
Popular posts
-
Jedna tvrdí, že věkový rozdíl jsou tři roky a druhá si zakládá na tom, že půl rok je velmi důležitý, takže pravdivější je tvrdit, že správn...
-
Ráno jsem zavřela kufry, naložily jsme je do auta a vyrazili směr letiště. Na letišti jsme se museli rozloučit rychle, protože se mi chtělo ...
-
(Praha, 21.1.2013) Toho dne bylo ráno třeskutě mrazivé. Ulice ještě stále tonuly ve tmě, když jsem na zastávce Pod palmovkou nast...
-
Je čtvrteční večer, za výlohou se pomalu smráká a v přítmý dokonale zaplněné kavárenské haly se zaposloucháváme do melancholických melodi...
-
Myslím, že každý začátek je úplně stejný. Většina lidí m á jasnou představu, jak to bude dělat. Moje představa byla asi takov á, že budu n...
-
Mám poměr s ženou středního věku. Alespoň takový dojem jsme dnes s mamkou budili v jedné pražské kavárně, kam kromě nás zavítali na oběd i f...
-
Vařím. Smažím. Pěču. Žeru "Můj dědeček říkal, že člověk bez dobrého jídla je jako loď bez kotvy" "....všechny cesty vedou do...
-
České Budějovice jsou místem, na které si zřejmě nikdy nepřivyknu. Snad je to tím, že je znám už od dětství, a přesto v nich nebydlím. Je...
-
Po dlouhém dohadování na jedné sociální síti jsme se konečně vzali Astičku a odjeli do Čejkovic. Navigace k nám byla tentokrát velmi milá a...
Powered by Blogger.












0 komentářů:
Post a Comment