Neřádi z Nečtin aneb jak jsme nosili pejzy

Neřádi z Nečtin
Díky konexím naší profesorky na literární seminář  jsme se s Ludvíkem dostali do Nečtin na zámek, kde probíhaly po 4 dny přednášky nejrůznějších témat, týkající se řádu/(ne)řádu našeho světa.
Šla nám z toho hlava kolem, a tak jsme se druhý den od příjezdu vydali na procházku okolím. (z toho je také většina fotek).

Po dobu čtyř dnů jsme se snažili zabřednout do fyziky/biologie/filozofie (ve stylu filozofování), a to nebylo vůbec jednoduché. Všechno se to točilo o našem bytí a nebytí a otázka "jsme na tomto světě oprávněně ?" mi nejednou přišla na mysl. Mezi nejzajímavější přednášející patřili: 
Jiří Fiala, Zuzana M. Kostićová, Jiřina Šiklová, Michael Romancov, Zdeněk Pinc.
Jejich přednášky byly naprosto strhující a nejen můj poznámkový blog byl díky tomu plný.
Určitě by bylo dobré zmínit, že zde přednášeli také Ivan M. Havel, nebo František Radkovský. Na jejich slovo se většina z nás (skupina z gymnázia) těšila, ale byli jsme tak nějak zklamáni.

Přednášková místnost se vyprázdnila po každé hodině a v následujících 10 minutách se zase zaplnila a takhle to šlo každý den, kromě středy, to jsme jeli na výlet do městečka Úterý a Teplá. V Teplé jsme podle velkého údivu mrzli jako na Sibiři v Rusku a došlo i na krizi toho typu tření nohou, dobrovolného běhu, zakuklení se, myšlenkách o vandalismu (podpálit starodávnou almaru a rozdělat tak oheň).

Večerní program vypadal dost zajímavě, rozhodně první večer, kdy jsme trávili čas buď dole v „jídelní“ místnosti, a nebo u nás, na holčičím pokoji.
Večery byl moc poučné a to nejen kvůli diskusím, které proběhly dole v sále, ale také jsme si s Ludvíkem udělali jasný obraz o sebevědomí některých mladých studentů, a to na základě chování jedno nejmenovaného, který se docela značně snažil dobývat na naší profesorku.

Trochu na odlehčení od těžkého filozofování jsme během pobytu vytvořili přezdívky pro účastníky, kteří se buď značnou mírou lišili, a nebo se k nim vázala nějaká příhoda. Tak například muž jménem Pejzy nám nedal spát ještě nějaké dny po příjezdu do Plzně (rozhodně z fotek poznáte, který to je). Pozdě večer jsme uvažovali, jaký je rozdíl mezi kotletami a pejzy, a tak jsem si během psaní tohoto článku našla, že tyto dvě slova, jsou  synonymy. Výše zmíněný student CG. , kterému jsme říkali Topol a co si tak oblíbil naší společnost, kde se nacházela naše profesorka. V Úterý ztracený (později znovu nalezený) "Tiež cappuccino"

Závěrem bych chtěla říct, že ne všechna filozofie musí být nahrávkou pro lepší spánek v hodinách.
A asi bych se měla zmínit, že 23.12 2012 nebude žádná katastrofa, zánik světa apod.. Jedná se jen o datum, kdy se obnoví Mayský kalendář, a tak se nemusíme ničeho bát. Toto datum nás jen může nakopnout k tomu, abychom se zamysleli nad vlastním životem (tuto informaci jsme se dozvěděli na přednášce o Mayské kultuře, kterou vedla Zuzana M. Kostićová) .







































































































(fotky jsou smíchané Luis/Alice nebo Alice/Luis)

2 komentářů:

Anonymous at: January 23, 2012 at 1:49 PM said...

fucking gorgeous podruhé a nadruhou.
TG.

Anonymous at: January 23, 2012 at 2:25 PM said...

you never let us down, thanks;)

Post a Comment

Popular posts

Powered by Blogger.