čtení


Kafka na pobřeží- Haruki Murakami
Hned na úvod by bylo možná dobré zmínit, že toto není první kniha, kterou jsem si od něj přečetla. V předchozích knihách jsem byla vždy ponořená, jako ryba v hlubokém moři, nebo jako moje rybky v akváriu. Jedna z rybiček se dokonce jmenuje Midori (Norské dřevo).

Haruki Murakami je v současné době můj nejoblíbenější autor. V každé knize si najdu něco, co mě dokáže natolik překvapit/uchvátit, že do doby, než dočtu poslední stránku, jsem téměř apatická vůči okolnímu světu. Když jsem brala do rukou Kafku.., tak jsem věděla, že jde o docela jiné čtení, ale protože je to jedna z jeho "hlavních" knih, tak jsme si říkala, že mi nesmí chybět.
Je to určitě nejsložitější kniha, kterou jsem kdy četla. Nestydím se to přiznat, možná někdo bude kroutit hlavou, ale asi nejsem natolik inteligentní, abych tohle dílo brala jako -lehké čtivo.

Příběh se točí okolo Kafky Tamury (15), který utekl z domova. Matka od něj odešla, když byl ještě malý kluk a vzala s sebou i jeho starší sestru, takže vyrůstal sám se svým otcem, kterého neměl moc v lásce. Kafka byl dohnán k opuštění svého domova na základě jakési kletby, která ho provází po celou dobu, až na stranu 560, kde kniha končí.
Další příběh, který se postupem času prováže s příběhem Kafky T. je o panu Nakatovi. Pan Nakata je starý pán, který umí rozmlouvat s kočkami. Život/smrt nebyl/a k panu Nakatovi úplně fér, a tak se stalo to, že jeho schopnosti číst a psát se ztratily a zbylo mu jen to rozmlouvání s kočkami.

Kafka na pobřeží se nedá slovy vypovědět, a tak aspoň malý úvod pro vás bude přínosem.
Tuto knihu jsem přečetla asi za 2 nebo 3 měsíce. Bylo to pro mě velké přemlouvání, protože jak už jsem řekla, je to úplně něco jiného, než na co jsem od H.M zvyklá. I když jsem nebyla úplně omámená genialitou téhle knihy, tak musím uznat, že to rozhodně stojí za přečtení. Pokud však nejste příznivci tohoto žánru (smrt/život) tak Harukiho rozhodně neopomíjejte, protože je toho od něj mnohem víc, čím nás může překvapit.

1 komentářů:

Nina at: March 13, 2012 at 2:42 AM said...

Ne je to silenost... kdyz jsem ji cetla, zdaly se mi sileny az skoro narkoticky sny a pres den jsem zase nechapala, jak muze byt muj svet a okoli tak nudne a bez mluvicich kocouru.

Post a Comment

Popular posts

Powered by Blogger.