Soaré s doktorem Caligarim



 Světlo, stín a hudba v Měšťanské besedě v Plzni / 3. projekce 
 
Chlad, vítr a nepřetržitě padající, lesknoucí se sníh ve tmě. Taková byla atmosféra pondělního večera 10.11. a nutno říct, že lepší podmínky pro projekci němé hororové klasiky Roberta Wiena si jen stěží lze představit.
Kabinet doktora Caligariho ( Das cabinet des Dr. Caligari ) je vrcholem německého filmového expresionismu a svým významem a uměleckým pojetím se oprávněně řadí mezi prvotní kinematografické legendy, jakou je beze sporu Upír Nosferatu, Frankenstein či Metropolis.
 
Příběh, jakkoliv zprvu působí přímočaře, přichází s naprosto novou metodou vyprávění; flashbacky, experimentální kamerové úhly, drastické nasvícení, přehnané, křečovité herectví v temných, abstraktních kulisách a hlavně finální časová smyčka! Takové prvky lze v historii filmu skutečně považovat za průlomové a ve své podstatě originální, uvědomíme-li si okolnosti vzniku. Vždyť se vracíme až do 20.let minulého století, kdy se filmový průmysl , tak jak jej známe dnes, teprve rodil.
 
Vypravěčem ponurého příběhu je mladý Francis, jenž se (zdánlivě) ve svých vzpomínkách vrací do minulosti k podivným událostem, odehrávajícím se v jeho rodném městě. Právě sem přijíždí na místí trh oplzlý doktor Caligari se svou vzrušující atrakcí, náměsíčníkem Cesarem, jenž údajně spí už od narození a procitá jen na povel svého pána. Jeho příchod je doprovázen jak vlnou velkého očekávání, tak záhadnou sérií vražd, která otřásá městskou společností a nutí zainteresovaného Francise vzít řešení případu do vlastních rukou. Ve snaze ochránit milovanou Jane se pouští do spletitého řetězce událostí, které nezastavitelně spějí k zcela nečekané pointě.
 
Projekce byla, tak jako v případě Nosferatu, obohacena o živý hudební doprovod, a to dvojici hrající na trombon a kytaru. A ačkoli mám k hudebnímu podkresu lecjaké výčitky, nelze popřít, že výsledkem byla doslova psychedelická podívaná, která svým způsobem prezentace předčila i samotného mistra napětí, Alfreda Hitchcocka.
 
 
zdroj: Legendární filmy, Paolo D´Agostini.

0 komentářů:

Post a Comment

Popular posts

Powered by Blogger.