think about it


Rozhodla jsem se zamyslet. Ne, že by to byl jev, tak podivný, aby se o tom psaly články, ale tohle je něco zcela jiného.
Inspirovala mě k tomu má kamarádka,přesněji její závislost na malém, roztomilém netbooku (acer).
K Vánocům (s datem 2011) jsem si od rodičů přála netbook. Byla jsem smířená s odpovědí „Není to pro tebe teď důležité, na univerzitu ještě nechodíš, takže si myslíme, že bys s tím mohla chvilku počkat.“. K mému údivu se tak nestalo a malinkatého, černého, lesklého kamaráda, jsem opravdu dostala.

Asi po velkých prázdninách si výše zmíněná kamarádka pořídila netbook… Po dobu 3 měsíců, co jsem vedle ní seděla, jsem si stačila všimnout, že vždy, když je minimální příležitost, netbook vytáhne a začne se s ním mazlit, a to chápejte tak, že byla na facebooku, yahoo a všemožných stránkach. Jednoduše, užívala si wifi free co je u nás na škole.. na druhou stranu ale musím přiznat, že poznámky si poctivě psala, a je příjemné, se večer podívat na mail, a mít všechny poznámky v poště a o papír se nestarat. Načež jsem se rozhodla, že jestli k Vánocům dostanu, ten vysněný dárek, tak se na něm ale nestanu závislá. Budu si užívat i jiných krás, než jen wifi free ve všech kavárnách, přehrávání seriálů kdy se mi zachce, nebo poslouchání muziky, přestože mám ipod ve věčných lovištích.
Opak se ale stal pravdou, stala jsem se velmi častým uživatelem svého počítače. Dala jsem mu jméno (jak je mým dobrým zvykem) a občas si s ním i povídám. Říkám mu Marcel, protože počítač je ACER a nejpodobnější tomu bylo Marcel.

Tak jsem někdy 21. Ledna 2012 pořídila svůj první snímek na kameru, která je, jak jistě víte součástí každého notebooku. Snažila jsem se zachytit každou chvíli, kdy jsem měla zapnutého Marcela, a něco se s ním dělo (přehrávání hudby, filmů, puštěný internet a tedy lelkování na internetu, psaní poznámek ve škole…)
Fotky se rozřadily do kategorií. K mému zděšení je nejvíce fotek z kategorie jídlo, ale je to celkem logické. Když koukám na seriál/film, tak si k tomu prostě něco pustím, protože televize už dávno neuspokojuje moje požadavky ,a  to si myslím, že nejsem tak náročná.
Takže závěrem by mohlo být nějaké heslo, ale nevím jestli jsem typ na správná hesla, z kterých si bereme ponaučení, takže udělám jednoduchou tečku, za tímhle průzkumem. Kdybych si měla vybrat, mezi telefonem/počítačem, beru počítač. Televize/počítač, beru počítač. Kniha/počítač… ? Říká se mi to těžko, ale zase počítač, přeci jen, když máte přístup k internetu, tak si tu knihu můžete stáhnout v pdf.. Počítač je součástí našeho světa, tak si je pojmenujme a mějme je rádi.

 mé oblíbené těstoviny, s rajčatovou "sosnicí" a olivy (které normálně nejím) merci Nina


cesta do Prahy žluťáskem (Gaudeamus) mit Luis & Baruška

zmatek ze všech těch papírů a informací. Přihlaste se k nám a bude Vám dobře. Dostudujete a přijdete na mizinu z našeho školného











"Koničiwa, hadžime mašte"





příjemný večer v Pražském bytě. S Ludvíkem jsme si otevřeli Tokajské















3 komentářů:

Nina at: February 8, 2012 at 10:53 AM said...

alo - bozi clanek
s dopisem z/strpeni [boze jsem na tom fakt zle] ale nemam nak ted naladu ani na to vzit tuzku a papir. snad se pristi tyden zadari.
<3

Anonymous at: February 12, 2012 at 3:21 PM said...

tyjo těch fotek je vážně spousta;)krásnej článek;)
M.

Anonymous at: February 19, 2012 at 1:30 PM said...

Článek docela zajímavý, až na ten obsah a pravopisné chyby :))

Post a Comment

Popular posts

Powered by Blogger.