Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
další výročí na seznamu
Jelikož jsme s rodinou opětovně dospěli do bodu, kdy je nutné oslavit něčí narozeniny, nezbylo nám nic jiného, než se jít poohlédnout do centra po nějaké té restauraci/hospodě/kavárně. A protože u nás nemůže fungovat nikdy nic normálně, započali jsme den tím, že nám příjezd zrušila veškerá příbuzenská, (rozuměj pražská) větev, tudíž jsme zase zůstali na všechno sami.
Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
Samotné dopoledne odstartovalo příjemným prochladnutím ve vymrzlém kostele, z něhož jsme doslova pádili do podzemní krčmy Šatlavy, s výhledem na příjemně vonící, na maximum ohřátou medovinu. Jenže přišla "facka" číslo dvě, když jsme zabrali za kliku podniku a s hrůzným pohledem zjistili, že je zavřeno. Vítr nabýval na síle a chybělo málo, než naše zoufalství propukne v beznaděj. Naštěstí jsem, ostaně jako vždycky, zachránil situaci, a se slovy "jde se do Husy" rozhýbal zbylé členy rodiny směrem k B.sadům. Tam už jsme doslova prorazili vchodové dveře, za nimiž nás už čekala příjemná obsluha se slovy " takže to máme tři místa v nekuřáckém prostoru, prosím pojďte za mnou..."
Popular posts
-
Jedna tvrdí, že věkový rozdíl jsou tři roky a druhá si zakládá na tom, že půl rok je velmi důležitý, takže pravdivější je tvrdit, že správn...
-
Po dlouhém dohadování na jedné sociální síti jsme se konečně vzali Astičku a odjeli do Čejkovic. Navigace k nám byla tentokrát velmi milá a...
-
Vařím. Smažím. Pěču. Žeru "Můj dědeček říkal, že člověk bez dobrého jídla je jako loď bez kotvy" "....všechny cesty vedou do...
-
Odtikává nám zbylý letní čas, Slunce dává bye a venkovní vítr a sychravo je raději lepší pozorovat za oknem. Přesto jsme se po hrúzném zjiš...
-
Rozhodla jsem se zamyslet. Ne, že by to byl jev, tak podivný, aby se o tom psaly články, ale tohle je něco zcela jiného. Inspirovala mě k t...
-
Vůně skořice, horkého svařáku, pražených kaštanů, kandovaného ovoce, rozpukaných brambor zalitých roztékajícím se sýrem, chuť medoviny a sv...
-
Každý rok město Annonay vyhlásí téma, podle kterého restaurace a obchody zdobí své prostory. Letos to bylo Špan ělsko. Faktem ale zůstává, ž...
-
Tak chutná... Luis S hlomozem tříštících se slaných oceánských vln spočinula na mých ústech. Někde hluboko v mysli jsem si v...
-
Během prvních letních víkendů ožilo plzeňské náměstí hned několika hudebně tanečními festivaly. Prostor kolem katedrály zaplavily nesčetné z...
Powered by Blogger.
0 komentářů:
Post a Comment