Jak jsme nenavštívili sklípek

Po dlouhém dohadování na jedné sociální síti jsme se konečně vzali Astičku a odjeli do Čejkovic.
Navigace k nám byla tentokrát velmi milá a nedělala si z nás srandu, takže jsme naše ubytování docela dobře našli.
Penzion, který patřil panu Fojtíkovi, působil už od silnice velmi dobře.
Náš příjezd měl být do 19:00.
Hodiny ukazovaly 18:59 a my stepovali na schodech, ale nic se nestalo.
Scénář, o který by stála televize Nova se však nekonal, a my se za necelých pět minut dostali dovnitř.

V pozdějších hodinách proběhlo letmé ochutnání vín.

Další den jsme se vydali na menší výlet. Stolová hora však nechtěla být viděna, takže jsme si její krásu mohli jen domyslet a později vygooglovat, nebo raději vyseznamovat. Též jsme navštívili park v Lednici, kde jsme byli svědky sporu o místní ryby (odtud je víkendová hláška "to jsou naše ryby")
Dalším velkým zážitkem byla návštěva kavárny Fara.
Chuť místní kávy je nepopsatelná, a tak jsme z velkého nadšení zakoupili hned dvě balení magické směsi.

K večeru se připojil poslední a jeden z nejdůležitějších členů skupiny- Ruda. I s ním jsme navštívili jednu z restauraci, která prošla renovací-Pohlreich. Místní číšník se nám postaral o zábavu. Nejen pro jeho velmi zvláštní pohled, který mi nejdříve připomínal Golluma, ale i pro to, že jsme se vsázeli o to, kolik asi měří centimetrů.
Při odchodu jsme zjistili, že je nepatrně větší než já (156 cm).

Následující a poslední den víkendu jsme navštívili muzeum v Mikulčicích.
Pro velkou zimu jsem se ale nezdrželi dlouho a odjeli do města Slavkov u Brna, kde jsme díky členství v golfovém klubu (díky Tome) seděli v protekčním salónku.
Byl zde den zvěřiny, tak jsme ochutnali jak dančí, tak i jelení maso. Ruda se k "zvěřinové" skupině ale nepřipojil a objednal si Kachnu, protože již příštím rokem hodlá vydat knihu Kačica, kde budou sepsány recenze na toto jídlo, ze všech koutů republiky.

Tento výlet byl pro mne přínosný z mnoha stran.
Bylo mi sděleno takové veřejné tajemství. Plzenští obyvatelé chtějí pít víno, ale ještě to neumí. Tento nedostatek si beru na starost a pokusím se na tomto zapracovat.
Další věc, kterou bych asi měla zlepšit, je výslovnost písmena š a č, protože při slově šílený, šíleně atd.. mám prý zvláštní přízvuk. Též se děje i při slově myčka apod...

Po návštěvě tohoto kraje už nehodlám Moravu nazývat pomlčkou.


































5 komentářů:

Anonymous at: November 5, 2012 at 10:54 AM said...

Jako teď už pravidelný borůvkář, očitý svědek celého vyprávění a navíc spolupachatel akce, bych si dovolil přičiniti několik poznámek, které jsou samozřejmě míněny ve velké nadsázce :)

pozn. 1) je zajímavé, jaké události utkvěly autorce textu z víkendu v paměti. Hádka o ryby, drobný číšník, připomínající fantasy postavu - navíc bez prstenu moci - a návštěva kavárny. Je známo, že autorka je velice náročná, co se týče kulinářských zážitků a zejména kávy (tureček do skla nepřipadal v úvahu). Tomu byl samozřejmě celý program uzpůsoben a dopředu se počítalo i se skákáním do klece se lvy :) I tak je s podivem, jak odbývá návštěvu Velkomoravských vykopávek, hradiště s dvanácti kostely a možná místa, které stálo u zrodu naší kultury, jednou holou větou, konstatováním, že tam bylo zima a už míří za zvěřinovými hody jinam :):):) Krásný výhled na park z lednického minaretu, za kterým stálo přemáhání strachu z výšek nejednoho účastíka výpravy pak pomíjí úplně :):):)

pozn. 2) To, že je Plzeň z hlediska pití vína nedobytná pevnost, bude asi pravda. Nicméně to prosím Ájo s pitím nepřeháněj. Víš, že se ti ta píseň od 100 zvířat nelíbí :):):)

pozn. 3) Na výslovnosti nic neměň ! Jak vyslovuješ š a č miluju. Hlavně ve slově supráček :) a šílený :)

pozn. 4) To, že autorka už nebude nazývat Moravu pomlčkou, nezbývá než kvitovat s povděkem. Že by si uvědomila, odkud přišlo vše dobré i do Čech ? Nebo se přece jen zamyslela, když viděla mapu z 9. století, kdy na Moravě bylo centrum děni a současné největší západoslovanské velkoměsto úplně chybělo ? :):):) (to jak je to dnes necháme asi plavat co?)

pozn. 5) pěkné fotky. Jen jsem jich asi pár pokazil svou přítomností :)

pozn. 6) pozn. 1 až 4 ber jen jako nevážné rýpání a nevyvozuj z toho závěry. Děkuji za účast, byla jsi pro zdar akce velkým přínosem a opravdu se těším na viděnou !
T.

Anonymous at: November 5, 2012 at 11:19 AM said...

Jedno vysvětlení pro 1 možná mám, ale nevím, zda ho budeš brát za přijatelné.
Článek má být k pobavení a tedy všechny popisné detaily o navštíveném muzeu si nechám na osobní setkání. Předpokládala jsem, že fotky mohou být důkazem toho, že toto místo nebylo jen letmou zastávkou. Pokud se Ti však zdá, že toto sdělení je nedostačující, tak si na příštím článku (z příštího výletu) dám větší pozor. A

Anonymous at: November 5, 2012 at 1:33 PM said...

Prosím všechny čtenáře, kteří autorku neznají osobně, aby si z commentu, (který měl být k pobavení, ale je jen rádobyvtipný a trapný) nemysleli, že je jen nějaký gourmet a kultura a památky ji nezajímají. Je to právě naopak ! Všichni zívali, zatímco ona pozorně poslouchala a fotila. Je velkou inspirátorkou, takový přehled má jen málokdo a celý blog to ostatně dokazuje .... merci :)
T

Anonymous at: November 6, 2012 at 2:06 PM said...

Comment to BOB: Nebyl bob :'(

Anonymous at: November 8, 2012 at 5:58 AM said...

Toto psal jistě Bob, který chtěl na bob... :) T

Post a Comment

Popular posts

Powered by Blogger.