Můj život s.

Můj život s… je Festival o Životě s odlišností. Tento festival běží v Plzni od nedělního (18.11) večera až do 22.11, kdy bude vše zakončeno v prostorách Kalikovského mlýna.

První na programu byla výstava českého fotografa Jiřího Třeštíka.

Jiří Třeštík vystavil fotografie tří mužů, kteří jsou každý z jiného města, ale jednu věc mají společnou, jsou HIV pozitivní.

Fotograf s každým z nich strávil několik dní a nafotil je při běžných situacích v životě.

Jeden z focených (Petr z Prahy) přijel s fotografem do kavárny Inkognito, aby vernisáž obohatil o zážitky z focení. Též promluvil Miroslav Hlavatý, ředitel Domu světla České společnosti AIDS pomoc.

Výstava probíhá od 18.11. – 24.12.

Celou výstavu beru jako informativní zdroj. Je až překvapivé, že se lidé schovávají před tímto problémem a naprosto ignorují tu skutečnost, že se jich tento problém může také týkat.

Čítání lidu a kapela Burlesque

V rámci festivalu Můj život s. bylo i naše oblíbené čítání lidu.

Trochu netradiční čítání se tentokrát konalo v baru Anděl.

Večer byl ojedinělý nejen kvůli tomu, že se poprvé nekonalo v kavárně Jabloň, ale kvůli tomu, že k „poslechu“ nepřišli jen slyšící, ale i neslyšící, kterým byl text překládán do znakové řeči.

Krom klasického předčítání měli slyšící možnost, si poslechnout doslovně přeložený text do znakové řeči. Tímto „dvojitým“ překladem jsme slyšeli a viděli jednu báseň, konkrétně: Musíš být neslyšící, abys pochopil.

Skvělé překladatelky zen skupiny Sign sing, naprosto perfektně překládali pro neslyšící publikum.

Během ukázek hrála kapela Burlesque, která po skončení čítání hrála až do úplného konce večerního setkání.

Co se četlo : Williard J. Madsen - Musíš být neslyšící, abys tohle pochopil

Kathryn Stockett – Černobílý svět / The Help

Maura O’Connor – Mrtví

Delphine de Vigan – No a já

Frank Tashlin – Medvěd, který nebyl

Milena Hübschmannová – O Jančuškovi a Marčušce